Anglický originál

Protokol zasedání Evropského parlamentu z 15/04/1999 - Konečná verze

Požadavky na vstup do EU - Vstupní strategie pro podmínky

A4-0157/1999

Resoluce k Řádné zprávě Komise o pokroku České republiky při vstupu

(COM(98)0708 - C4-0111/99)

Evropský parlament,
-
maje na zřeteli žádost České republiky o členství v Evropské unii podaný 17. ledna 1996,
-
maje na zřeteli názor Komisem k této žádosti o členství (COM(97)2009 - C4-0381/97),
-
maje na zřeteli Řádnou zprávu Komise ze 17. prosince 1998 (COM(98)0708 - C4-0111/99),
-
maje na zřeteli doprovodný materiál - Řádnou zprávu Komise o pokroku při přístupu každé z kandidátských zemí ze 17. prosince 1998 (COM(98)0712 - C4-0107/99),
-
maje na zřeteli svou rezoluci z 4. prosince 1977 o zprávě Komise "Agenda 2000 - za silnější a širší Unii" (COM(97)2000 - C4-0371/97)(1), a svou rezoluci z 11. března 1998(2) o pomoci žadatelských zemí ze Střední a Východní Evropy v rámci předvstupní strategie (COM(97)0634 - C4-0010/98 - 97/0351(CNS) a o návrzích pro rozhodnutí Komise o principech, prioritách, bezprostředních úkolech a podmínkách i obsažených v přístupovém partnerství (COM(98)0053 - C4-0130/98),
-
maje na zřeteli rozhodnutí přijaté Evropskou radou v Luxemburgu (12. a 13. prosince 1997), v Cardifu (15. a 16. června 1998) a ve Vídni (12. a 13. prosince 1998),
-
maje na zřeteli zprávu Výboru pro zahraniční věci, bezpečnost a obrannou politiku (A4-0157/1999),
A.
maje na zřeteli základní důležitost pro obě strany přístupu České republiky do Evropské unie,
B.
když všeobecné volby v červnu 1998 ukončily období politické a institucionální nestability v České republice, v průběhu kterého přinášelo přivedení legislativy země do souladu s Evropskou unií určité problémy,
C.
s důrazem, že v každém případě nebyly žádné pochybnosti o pevné evropské vazbě hlavních českých politických sil, které našly společný základ v přistoupení k Evropské unii, jak je demonstrováno zjevným pokrokem úkolů obsažených v Národním programu pro přijetí Komunitního práva (Acquis Communautaire),
D.
bera v úvahu posudek Evropské komise obsažený v 'kontrolním' dokumentu o procesu přístupu České republiky k Evropské unii,


1.
Vítá fakt, že vstup České republiky do Evropské unie nabyl nikdy zpochybněn během nedávného období politické a institucionální nestability a že je v této věci národní shoda;
2.
Konstatuje, že Česká republika splňuje základní duch 'Kodaňských kritérií' k přístupu, ale zdůrazňuje, že načasování českého vstupu do EU bude primárně záviset na rychlosti, kterou se Česká republika vrátí k momentům, potřebných k zajištění přijetí práva a posílení nebo relativní zesílení implementačních struktur, které jsou podmínkou pro brzký vstup do EU;
3.
Vítá opatření přijatá Českou vládou na základě Řádné zprávy Evropské komise ze 17. prosince 1998, která rozebírá pokrok při přípravě České republiky k vstupu do EU a konstatuje, že Česká republika potvrdila, že vzala vážně analýzu Evropské komise a snaží se tedy urychlit dynamiku své přípravy ke vstupu;
4.
Zdůrazňuje, že žádá revizi zákona o občanství, jehož aplikaci pokládá Komise za problematickou;
5.
Žádá Českou vládu k provedení podstatného zlepšení právního systému a především k řešení problému nedostatku soudců a jejich přípravy;
6.
Zdůrazňuje ještě jednou důležitost ochrany menšin a zajištění jejich základních práv a  je nadále znepokojen chybami České vlády při provádění zjevných aktivity pokud jde o Romskou menšinu bez ohledu na 'Akční plán' úředních míst k řádnému vyrovnání s problémem; žádá Českou vládu o provedení praktických opatření pro ekonomickou a sociální integraci Romů;
7.
Žádá Českou vládu v duchu smířlivých výroků presidenta Havla ke zrušení přežívajících zákonů a dekretů z let 1945 - 1946, pokud se týkají vyhnání (expulsion) jednotlivých etnických skupin z bývalého Československa;
8.
Zdůrazňuje požadavek, jako u ostatních žádajících zemí, o posílení antikorupčních opatření, je přesvědčena o důležitosti takových opatření přijatých Českou vládou v této věci a požaduje, aby byla aplikována v  dostatečným počtem kvalifikovaného personálu, zejména Ministerskou komisí na ochranu ekonomických zájmů vedenou předsedou vlády;
9.
Je hluboce znepokojena rychlým růstem nezaměstnanosti v České republice, která je podle posouzení Komise způsobena zejména zpomalením ekonomických aktivit v kombinaci s obdobím politické a  institucionální krize a v důsledku rekonstrukce průmyslu a privatisace a které jsou v každém případě ve vztahu s procesem vstupu;
10.
Vyzývá Komisi a Českou vládu k propočtu sociálních nákladů spojených s procesem ekonomické a finanční rekonstrukce za rozšířených s ní spojených sociálních a ekonomických opatření, která by umožnila vyvážený ekonomický růst ze sociálního pohledu a podporuje návrh německého presidenta na rozšíření programu Phare do sociální oblasti;
11.
Vyzývá Komisi a Evropskou vládu, aby zvážila sociální a kulturní aspekty reforem v České republice, vyplývající z průběhu připojení a vystupňování snahy k informovanosti veřejného mínění o vlivu evropské integrace;
12.
Potvrzuje snahu České vlády ke spuštění procesu privatisace bankovního systému a připomíná svůj deklarovaný záměr ukončit tento proces do roku 2000; sdílí úmysly Komise vyjadřující potřebu modernisace českého finančního systému a jeho zprůhlednění, aby byl doveden k produktivním a ne spekulativním investicím ve prospěch obchodu;
13.
Je přesvědčen, že vstup do Unie přinese České republice - mimo jiné - dalekosáhlou reformu fiskální politiky;
14.
Zaznamenává posouzení Komise týkající se pokroku v mnoha oblastech přizpůsobení legislativy České republiky komunitnímu právu, zejména v oblasti svobody pohybu osob a zboží;
15.
Zdůrazňuje důležitost který Česká vláda přikládá sejména vnitřní reformě legislativy na omezení a rušení státní podpory, proti-trustové politiky, ochrany dat a bankovního systému pro správu 'spořicích účtů';
16.
Připomíná České vládě, aby přijala podstatná opatření v oblasti ochrany životního prostředí, zejména k ochraně kvality vody a zabránění průmyslovým znečištěním;
17.
Připomíná, vzhledem k technickému, politickému a zejména zákonnému přístupu České republiky k takovým relativně vysokým rizikovým faktorům jako je jaderná elektrárna Temelín, že otázka jaderné bezpečnosti - včetně uzavírání nebezpečných elektráren, které nemohou být upraveny podle standardů Evropské unie - už nastal v několika případech v členských státech, a Komise, Rada a Evropská rada v kontextu rozšíření Unie to budou brát v úvahu, a to i v případě vstupního partnerství s Českou republikou;
18.
Upozorňuje Komisi na fakt, že fondy pro přeshraniční spolupráci budou nejvíce podporovat modely rozvoje prostřednictvím partnerství v regionech hraničících s EU, pokud jsou zřízeny v souhlase s  Interreg;
19.
Vyzývá komisi k vhodnému zahrnutí rozhodujících činitelů na regionální a lokální úrovni stejně jako sociálních partnerů a nevládních organizací v rozpočtech a řízení fondů PHARE a ISPA takovým způsobem, aby posílila přeshraniční spolupráci mezi zeměmi PHARE;
20.
Zdůrazňuje, že vstup do Evropské unie nemá být viděn jen jako výhodný ekonomický proces, ale jako spoluúčast v politickém projektu; proto očekává, že Česká republika se bude plně podílet v prohlubování evropské politické integraci a demokratizaci institucí Unie, stejně jako na plném přijetí principů CFSP a ostatních snah zahrnutých do budování Evropy schopné zajistit spravedlnost politicky jako svou zodpovědnost;
21.
Hájí právo představitelů parlamentů žadatelských zemí na základě existující výměny informací a myšlenek, k přístupu na jednání komisí Evropského parlamentu jako pozorovatelů, když jednají o záležitostech závažných pro jejich vstup;
22.
Opakuje svém přesvědčení, že každá žadatelská země bude posuzována podle jejích vlastních zásluh a jejího vlastního pokroku ve vstupních jednáních;
23.
Vyzývá Radu a Komisi, aby ve spolupráci s Českou vládou, jakmile bude sledování dokončeno, základy dohody zpracovány a druhá Řádná zpráva bude zpracována na podzim 1999, zpracovala speciální rozvrh přístupových rozhovorů a jejich možného zakončení;
24.
Nařizuje svému předsedovi k zaslání této resoluce do Rady, do Komise a Vládě a Parlamentu České republiky.

15



(1)OJ C 388, 22.12.1997, str. 17.
(2)OJ C 104, 6.4.1998, str. 110 a str. 113.

Poznámky redakce:

Všimněte si prosím, jak nejvyšší zastupitelský orgán Evropské unie s nebetyčnou úctou hledí ke kolektivnímu nástupci Vůdce - na Evropskou komisi. Instituci, která je jmenovaná, nikoho nezastupuje a není podle Maastrichtské smlouvy nikomu zodpovědná! Všimněte si i umělého šroubovaného jazyka evropská byrokracie (v originále je to ještě horší). Na rozdíl od Komise nemá Evropský parlament ani zákonodárnou pravomoc a je schopen se usnášet téměř při jakkoliv malé účasti poslanců - výsledkem jsou potom podobné resoluce (rozhodnutí).

Celkový tón resoluce připomíná spíše než jednání mezi rovnoprávnými partnery diktát. Stejný diktát, jaký nám předvedla "Evropa" v Mnichově, jaký předvedl Adolf Hitler 14. března 1939 presidentu ČR Emilu Háchovi, jaký předvedl Leonid Brežněv v srpnu 1968 Alexadru Dubčekovi a jeho lidem. Konečně - jak vypadá naplnění takové hrozby v praxi nám "demokratická Evropa" předvedla o velikonocích 1999 při bombardování Jugoslávie.

K bodu 6:
K rozbití Československé republiky použili němečtí nacisté a jejich evropští pomocníci etnický princip - vše proběhlo postupným rozeštváváním československých občanů německé národnosti proti státu. Připomeňme si jen misi britského lorda Runcimana, který v rámci sledování uměle vyvolaných etnických konfliktů vytyčil hranice budoucího Protektorátu - záhy potom následoval Mnichov. Podobně se snaží jejich současní nástupci rozbít stát umělým podněcováním zdůrazňováním etnických konfliktů mezi Čechy a Cikány - název Róm nepoužívám, pokládám ho za projev rasismu. Jak máme věřit "Evropě", když proti naší územní celistvosti a suverenitě používá stejných metod jako jejich nacističtí předchůdci? Ostatně vzpomeňte na umělý problém 'Lety' - vinu za německou genocidu cikánů měli nést Češi.
K bodu 7:
Tímto požadavkem fakticky požaduje Evropský parlament revizi výsledků Druhé světové války a vlastně tím de facto prohlašuje Evropskou unii za právního nástupce nacistické Třetí říše. Stojí za to připomenout, že v projednávané zprávě Evropské komise se podobný bod nevyskytuje - byl tam doplněn z pléna německými členy Parlamentu, ale schválen celým plénem, je to tedy platný parlamentní dokument. A k takovému společenství se máme připojit?
Je přímo symbolické, že se Evropský parlament tak nadšeně odvolává na jméno Havel - jméno, které je pro znalce historie přímo zosobněním kolaborace s nacismem - samozřejmě prostřednictvím minulé generace tohoto rodu.
K bodu 11:
Porovnejte si tuto výzvu s realitou 'objektivní' propagandy současné kolaborantské vlády!
K bodu 17:
Skutečnou příčinou tohoto bodu není obava (možná oprávněná) o jadernou bezpečnost, ale opět snaha o vydírání. Pokud by obavy byly skutečné, musela by členům Parlamentu mnohem více vadit zastaralejší elektrárna v Dukovanech. Účel světí prostředky.
K bodu 18 a 19:
V pozadí tohoto bodu je známá odnárodňovací politika Evropské unie vycházející z nové verze sociálního inženýrství; místo Marxe a Lenina nastoupil jejich reformista Marcus, místo komunismu postmodernismus, rozbíjení rodiny a tradičních hodnot, rasistická teorie multikulturní a multirasové společnosti - ve skutečnosti snaha smazat individualitu národů i jednotlivců a učinit z nich poslušné otroky. V pozadí požadavků EP je jasná snaha o rozbití tradičních hranic, o odnárodňování - přesně v tom duchu, v jakém to dělal Adolf Hitler, Reinhard Heidrich a ostatní nacisté.
Taková ideologie je přinejmenším stejně nebezpečná, jako byl nacismus a komunismus.